Oslava

Hlavní postavou prózy Oslava je smrtelně nemocný, třiaosmdesátiletý muž, žijící uprostřed normálně fungující rodiny, manželky, dětí a vnoučat. Čtenář sleduje jeho osud od propukající nemoci až po jeho smrt, ale nic z toho není ústředním tématem prózy. Tím je naopak klidně až věcně přijatý úděl a zaměření hlavní postavy na takříkajíc běžné, každodenní věci. Mezi něž patří i hluboký zájem o literaturu a jazyk, projevující se soustavným překládáním umělecké prózy (Maupassant, Kafka), jejž hrdina podniká společně se svým synem. Čtenářská přitažlivost textu vzrůstá nejen s postupující nemocí hlavní postavy, ale především tím, že její osud nahlížíme natřikrát, pokaždé z jiné perspektivy. První část knihy tvoří hrdinovy strohé deníkové záznamy o každodenním žití, v druhé sledujeme tytéž události očima jeho syna, který je představuje ve stylově rozvitějších pozorováních a úvahách, a třetí část podává jakoby objektivní vypravěč, který synovu a otcovu účast, známou z předchozích dvou částí, sjednocuje plynulým prostupováním světa pozemského a posmrtného. Osmá autorova kniha představuje kompozičně a vypravěčsky nový pokus přistoupit k základním životním tématům v ojediněle přehledné a jemně ironické poloze.