Ztracené světlo - Santopolo Jill

Neodolatelný romantický příběh o přetrvávající síle opravdové lásky
se šokujícím, nezapomenutelným koncem. – Lucy stojí před životním
rozhodnutím. Než k němu dospěje, bude si muset přehrát svůj příběh,
vlastně jejich příběh, od začátku. S Gabem se seznámí na univerzitě
v jeden zvláštní den, který promění osudy všech zúčastněných. Je
možné, aby našli smysl život jeden ve druhém? Anebo se mají
podvolit proudům, které je od sebe odvádějí? Jejich třináctiletá
cesta plná snů, touhy, žárlivosti, zrad a nakonec lásky je hlubokým
a zároveň čtivým vykreslením jednoho (ne)obyčejného vztahu, ve
kterém se může najít každý, kdo miloval.

Ukázka z textu:
Ohlédla jsem se na Alexis a Julii. Pily martini a sledovaly nás.
Dobrý? naznačila Julia. Přikývla jsem.
Podívala jsem se na tebe. Byl jsi nádherný, křehký, a chtěl jsi mě.
Snad mi sám vesmír posílal dárek k narozeninám.
„S cestami se to má tak, že na ně někdy narazíš podruhé,“ pronesla
jsem. „Někdy dostaneš šanci vybrat si ještě jednou.“
Bože, jak jsme byli hloupí. Nebo možná jen mladí. Tak strašně
mladí.
Zadíval ses na mě, přímo na mě, tvoje modré oči se leskly, ale byly
stále stejně uhrančivé. „Políbím tě,“ oznámil jsi mi a přitáhl mě k
sobě. A pak jsi to udělal a jako by se moje narozeniny staly
skutečnými.
„Nechceš jít dneska ke mně, Lucy?“ navrhl jsi a zastrčil jsi mi
pramen vlasů za ucho. „Nerad bych se domů vracel sám.“
V očích se ti odrážela lítost a osamělost. Chtěla jsem ti pomoct,
stát se tvou záchranou, obvazem, protijedem. Vždycky jsem toužila
starat se o tebe. I dnes. Moje Achillova pata. Nebo možná jadérko z
granátového jablka. Táhne mě zpátky k tobě jako Persefonu.
Zvedla jsem si tvé prsty ke rtům a políbila je. „Ano. Půjdu s
tebou.“