Zlá krev

Třetí knize svého cyklického vyprávění dal Vladimír Neff nadobyčej dramatický půdorys. Vyvstávají z něho tragicky se naplňující životní příběhy trojice postav, známých čtenářům už z předchozích dvou dílů: Martina Nedobyla, Míši Borna a Karla Pecolda, kteří jsou tu zároveň nositeli hlavních dějových linií, časově probíhajících osmdesátými lety i prvními roky devadesátých let devatenáctého století. Z kritického nadhledu poznáváme tu morální podobu českého měšťanstva v další vývojové epoše, kdy jeho gründeři odcházejí a nastupující generace je už představitelkou moderního kapitalismu přelomu století. Tak se z Míši Borna, národně odrodilého syna okázalého českého vlastence, stává policejní konfident, udávající své vysokoškolské kolegy. Jeho mravní protipól ztělesnil autor v postavě mladého zedníka Pecolda, aktivního účastníka probouzejícího dělnického hnutí, které postupně nabývá na významu.