Obraz druhého v českém cestopise 19 století - Heller M Jan

Cestopis představuje specifický typ textu: je to historický egodokument a současně umělecký žánr V devatenáctém století představovaly cesty těch kdo se vydávali do zahraničí nejvýznamnější způsob jak se seznamovat s jinými krajinami národy vírami – a jejich cestopisy nadále formovaly povědomí o těchto jiných světech u vzdělaného domácího obecenstva Bylo to právě devatenácté století kdy byla debata o tom kdo jsme my a kdo oni živá a významná pro celé další dějiny českých zemí Na otázky po tom co je podstatné pro češství a pro přebývání česky mluvícího etnika v naší části Evropy nabízejí cesty a cestopisy odpovědi charakterizací toho kdo je cizinec kdo je ten druhý jiný Nešlo však jen o diferenci jazykovou i když jí se dostávalo největší pozornosti; k nástrojům utváření vlastní identity patřilo také náboženství ale i – třebaže v mnohem menší míře – příslušnost ke společenské třídě nebo profesní vrstvě etické postoje apod Jak se tyto identity setkávaly a křížily v očích cestovatelů ať už je do cizích krajů zavedlo cokoli? Byl pro ně „našinec“ Čech Rakušan Slovan křesťan katolík? Byl „tím druhým“ Němec Žid Ital Turek muslim? A jak se tito vzdělaní cestovatelé zachovali když byli postaveni před nutnost volby – stavěli se na stranu katolických Poláků nebo uniatských Ukrajinců? Jak nahlíželi na prazdroj evropské kultury antiku? Jak na dosud živé zbytky pohanských prvků v lidovém náboženství? A jak dalece byly při tom jejich názory poplatné panujícím konvencím ať už těm literárním nebo třeba pokud jde o vztah k Židům? Tato kniha se snaží prostřednictvím čtyř případových studií v nichž podrobně rozebírá motivy spojené s etnickou nebo náboženskou cizostí v českých cestopisech nabídnout částečný vhled do představ jaké si o cizím – a tím pádem i o sobě samém – dělali různorodí cestovatelé Je to pohled do utváření moderní národní identity „zdola“ nikoli rozhodováním církevních a politických elit ale žitým setkáváním současníků a konfrontací jejich názorů zvyků i každodenních praxí vpletených do žánrové a kontextové tkaniny literárního textu